Záhadný lidský druh žil v Tibetě před 40 tisíci lety

13. 12. 2018
د بهرنی سیاست، تاریخ او روحانیت پنځم نړیوال کنفرانس

Vědci zjistili, že dlouho před moderními lidmi žil na Tibetské náhorní plošině tajemný lidský druh. Nejenže to dokazuje, že lidé žili na Tibetské náhorní plošině o desítky tisíc let dříve, než jak se dnes domníváme, ale také to znamená, že první lidé, kteří se vypořádali s extrémně drsným prostředím, nebyli moderní lidé, ale Denisované.

Denisované

Denisované byli starověcí lidé, kteří žili v oblastech Sibiře a migrovali až do jihovýchodní Asie. Připisuje se jim vytvoření propracovanývh nástrojů, zbraní, a dokonce i šperků.

Konvenční učenci zastávali názor, že lidé migrovali na Tibetskou náhorní plošinu až poměrně nedávno, asi před 12 000 lety. Trvale se zde prý usídlili až někdy před 3 600 lety. Ale archeologické naleziště Nwya Devu nás donutilo přehodnotit časovou osu obydlení Tibetské náhorní plošiny.

Archeologické naleziště, které se nachází v nadmořské výšce 4 600 metrů nad mořem, poskytlo odborníkům tisíce kamenných nástrojů včetně nožů, a dokonce i organických pozůstatků. Vědci na základě vzorků půdy stanovili, že stáří těch nejstarších nástrojů objevených na nalezišti spadá do rozmezí mezi 40 000 a 30 000 lety.

Doktor John Olsen, vědec Arizonské univerzity v Tucsonu řekl:

„Víme, že Denisované opustili svou domovinu v Altajských horách na jižní Sibiři a nakonec se dostali až do Melanésie (ostrovy severovýchodně od Austrálie). Vzali s sebou svůj charakteristický genom. Jedna logická trasa pro takovouto migraci mohla zahrnovat přechod nahoru po a přes Tibetskou náhorní plošinu.“

Archeologické naleziště Nwya Devu je již dlouhou dobu odkrýváno odborníky a je známé pro velké množství artefaktů.

Záhadný kus DNA

A důkaz o přítomnosti Denisovanů asi před 40 000 lety na Tibetské náhorní plošině nalezneme i v moderních Tibeťanech.

Podle vědců nese většina Tibeťanů v genomu neobvyklý kus DNA. Ten v sobě nese známky křížení mezi Homo sapiens a členy Denisovanů. Tento kus „vzácné“ DNA se považuje za zodpovědný za to, že jsou původní obyvatelé regionu schopni vyrovnat se s omezeným přísunem kyslíku, který je v takovýchto extrémních výškách.

Výzkum byl publikován v časopise Journal of Science.

ورته مقالې