پلوټو: یو ځناور په ټوله سطحه تیریږي

29. 12. 2023
د بهرنی سیاست، تاریخ او روحانیت پنځم نړیوال کنفرانس

Sonda NASA Nové obzory (New Horizons) fotografovala povrch Pluta multispektrální kamerou Multispectral Visible Imaging Camera (MVIC) 14. července 2015. Později, 24. prosince 2015, pořizovala sonda snímky vysokorozlišující kamerou Long Range Reconnaissance Imager (LORRI), což umožnilo získat detailní fotografie obrovské ledové planiny ve tvaru srdce, která byla pojmenována Sputnik Planum – na počest první sovětské družice. A v obou případech byly zaznamenány jakési podivné objekty. Vypadalo to, že se pohybují a zanechávají za sebou stopy. Jeden z objektů dokonce nazvali hlemýžděm, kvůli jeho podobnosti s pozemským plžem.

Když se na snímek pozorně podíváte, uvidíte na bílém podkladu tmavý objekt, který vrhá stín na světlý povrch. Hlemýžď nebo slimák? Vzadu dokonce vidíme nožičky a vepředu tykadla. Je zřetelná i stopa, kterou za sebou tvor zanechává.

V dusíkovém oceánu Pluta plují kry, ze kterých se na určitých místech tvoří shlukyVědci okamžitě došli k názoru, že „hlemýždi“ a jiné objekty na povrchu jsou hroudy vodního ledu, pokrytého nečistotami. Jenže ony leží na povrchu. A nedávno NASA upřesnila, že kry jsou z vodního ledu a tyto nevystupují z povrchu, ale jsou potopeny. Potopeny asi tak, jako kry na Zemi, plující v polárních mořích. Na Plutu kry také driftují, jenom ne ve vodě, ale ve zmrzlém dusíku.

Průměr ledovců na Plutu je několik kilometrů, ale vidět můžeme jenom nevelké vyvýšeniny. To ostatní je pod povrchem. Vodní led má menší hustotu než led dusíkový.

V NASA jsou toho názoru, že kry se na Plutu odštěpily z místních hor. Některé se pak sloučily do útvarů, dosahujících několika desítek kilometrů.Je možné, že i toto uskupení je také kra

Sama planina je, podle vědců, rezervoárem zmrzlého dusíku, který sahá do hloubky několika kilometrů. Pluto je geologicky aktivní. Z jeho jádra vychází teplo, které zahřívá dno. V důsledku toho se objevují bubliny a po ochlazení stoupají na povrch. Poté vytváří oka rozměry od 16 do 40 kilometrů v průměru. Jsou viditelné na fotografiích. Okraje těchto ok připomínají stopy po hlemýždích. A po těchto okrajích se skutečně mohou pohybovat místní ledovce.

„Na Zemi se podobným způsobem chová vulkanická láva“, vysvětluje William McKinnon, zástupce vedoucího geologického a geofyzikálního průzkumu mise New Horizons (deputy lead of the New Horizons Geology, Geophysics and Imaging team), z Washingtonské univerzity c St.Louis.

 

Snímek, na kterém je vidět „hlemýžď“ – driftující kra podivného tvaru

ورته مقالې