Osamělost zvyšuje riziko předčasného úmrtí

04. 03. 2019
د بهرنی سیاست، تاریخ او روحانیت پنځم نړیوال کنفرانس

Rozsáhlá studie prokázala souvislost mezi osamělostí (sociální izolací) a vyšším rizikem úmrtí. U všech sledovaných ras byly důvody úmrtí kombinace různých příčin a kardiovaskulární choroby, u jedinců bílé rasy byla také zaznamenána zvýšená úmrtnost na rakovinu.

Rozsáhlá studie Americké onkologické společnosti, publikovaná v American Journal of Epidemiology, prokázala souvislost mezi sociální izolací a zvýšeným rizikem úmrtí. U všech sledovaných ras byly příčinami úmrtí kombinace různých chorob nebo kardiovaskulární onemocnění, u jedinců bílé rasy byla také zvýšená úmrtnost na rakovinu. Odstraněním sociální izolace by podle studie mohlo být poměrně jednoduše dosaženo slibného zlepšení a zároveň pozitivně ovlivněny i další rizikové faktory. Osamělost je totiž spojena také s hypertenzí, záněty, nízkou fyzickou aktivitou, kouřením a dalšími zdravotními riziky.

Souvislost mezi osamělostí a vyšší úmrtností

Souvislost mezi sociální izolací a vyšší úmrtností byla prokázána ve studiích zejména na dospělé bělošské populaci, u afroamerické populace zůstává tento vztah neobjasněn.

Nová perspektivní kohortní studie, vedená Kassandrou Alcaraz, PhD, MPH z Americké onkologické společnosti, zkoumala souvislosti mezi sociální izolací a úmrtností v důsledku různých příčin (kardiovaskulární a onkologická onemocnění) a mezi rasovou příslušností a pohlavím zkoumaných jedinců. Studie analyzovala údaje získané ze vzorku 580 182 dospělých, zařazených do Studie prevence rakoviny II v letech 1982/1983 a jejichž úmrtnost byla sledována až do roku 2012.

Vědci posuzovali několik standardních faktorů sociální izolace – rodinný stav, frekvenci návštěv církevních akcí, návštěvy klubů a skupinové aktivity a počet blízkých přátel či příbuzných. Skóre 0 (nejméně izolovaný) nebo 1 (nejvíce izolovaný), přisouzené každému z faktorů vytvořilo celkovou pěti bodovou stupnici sociální izolace. Například někdo, kdo byl ženatý, často navštěvoval náboženské akce, chodil na klubová setkání a/nebo skupinové aktivity a měl sedm nebo více blízkých přátel, získal skóre izolace 0. Osoba bez splnění těchto faktorů by měla izolační skóre 4.

Výsledky studie

Souhrnně bylo zjištěno, že rasa má na sociální izolaci větší vliv než pohlaví: muži a ženy z bělošské populace spadali do nejméně izolované skupiny častěji než Afroameričané. V úplném vzorku byla během 30letého období sledování zjištěna statisticky významná souvislost mezi sociální izolací a rizikem úmrtí z různých příčin. V prvních 15 letech sledování však byla tato souvislost prokazatelně významnější. Souvislost sociální izolace a úmrtnosti na kardiovaskulární onemocnění byla prokázána ve všech podskupinách. Vztah mezi osamělostí a úmrtností na rakovinu byl potvrzen u bělošské populace, mezi černými muži a ženami nikoliv. Každý jednotlivý faktor sociální izolace souvisel s úmrtností z různých příčin a s úmrtností na kardiovaskulární choroby. Souvislost s úmrtností na rakovinu byla prokázána u všech faktorů kromě počtu blízkých přátel / příbuzných.

 „Z těchto zjištění vyplývá, že míra sociální izolace má významný vliv na riziko úmrtnosti u obou pohlaví černé i bílé rasy.“ píší autoři. "Nejvíce osamělí jedinci afroamerické populace měli více než dvojnásobné riziko úmrtí z jakékoli příčiny oproti nejméně osamělé skupině. U bílých mužů bylo prokázáno o 60 % vyšší riziko úmrtí, u bílých žen dokonce o 84 %.“

Mezilidské vztahy jsou důležité

S vývojem medicíny budou v klinické praxi získávat na důležitosti také další faktory, ovlivňující zdraví člověka, včetně těch sociálních, píší autoři studie. Odstranění sociální izolace je v souladu s tímto holistickým přístupem.

„Nedostatek mezilidských vztahů se zdá být obzvláště škodlivý.“

Udržování dobrých mezilidských vztahů je důležité

Autoři poukazují na nedávnou metaanalýzu, která prokázala sociální izolaci jako nezávislý faktor rizika úmrtnosti se stejnou vahou jako jsou již dobře známé rizikové faktory např. fyzická nečinnost, obezita či nedostatek zdravotní péče. Vzhledem k stále častější práci s klinicky ovlivnitelnými rizikovými faktory, jako je např. obezita, předpokládáme, že lze očekávat pozitivní výsledky i v případě boje proti sociální izolaci.

ورته مقالې