د فلورس هوبیټس زموږ خپلوان ندي

1 29. 01. 2024
د بهرنی سیاست، تاریخ او روحانیت پنځم نړیوال کنفرانس

Trpaslíci, kteří obývali indonéský ostrov Flores před zhruba 15 tisíci lety se nám, Homo sapiens, jako příbuzní nepozdávají.

Dlouholetá historie, téměř sága, pokračuje. Je spojená se senzačním objevem paleontologů z australské univerzity v Nové Anglii (Nový Jižní Wales). V roce 2003 byly v jeskyni Liang Bua na indonéském ostrově Flores (nedaleko oblíbeného turistického ostrova Bali) nalezeny kosterní pozůstatky osmi drobných, člověku podobných stvoření, Jednalo se o dospělé jedince, kteří se pohybovali vzpřímeně, vzrůstem do jednoho metru a váhou kolem 25 kilogramů.

Mezi nálezy byla i dobře zachovalá ženská lebka o velikosti grapefruitu a další části kostry.  Ve vědeckých kruzích pokřtili její uživatelku a příbuzné na hobity, podle podobného národa ve známé knize Pán prstenů. Oficiální název druhu je Homo floresiensis (člověk floreský).

Antropologové vedou spory, zda jsou hobiti, tito Homo floresiensis, našimi předky, anebo patří k jinému drobnému druhu lidí, kteří kdysi žili na naší planetě. Popřípadě, jestli se jedná o normální pravěké lidi, trpící chorobou, která jim nedovolila vyrůst? Například mikrocefalií, nemocí, při které mozek zůstává malý a nedovyvinutý.

Nedávno Antoine Balzeau z Národního přírodovědného muzea v Paříži, společně s paleontologem Philippem Charlierem z Univerzity Paříž Descartes, znovu prozkoumali lebku hobita, pečlivě Hobit z ostrova Floresprostudovali kostní tkáně ve vysokém rozlišení a nenašli žádné charakteristické znaky, které by spojovaly Homo floresiensis s Homo sapiens. Vědci nenašli ani stopy genetických onemocnění, která by vedla k patologickému malému vzrůstu. Tedy, dle mínění Balzeau a Charlie, hobiti nejsou lidé, ale ani zrůdy. Kdo tedy vlastně jsou?

Podle názoru současných badatelů jsou „půlčíci“ potomky Homo Erectus, kteří se v průběhu obývání ostrova krajně zmenšili. K tomu někdy dochází, pokud se druh ocitne v izolaci, jako příklad můžeme uvést zakrslé hrochy, kdysi dávno normálně velké.

Britští kolegové francouzských paleontologů porovnali před časem mozky normálních a zakrslých hrochů. Přitom zjistili, že ke zmenšení došlo zhruba ve stejném poměru jako i u hobitů. Jinými slovy, ke zmenšení mohlo opravdu dojít v průběhu přirozeného vývoje. Britští vědci ale vycházeli z toho, že předkem hobitů byl Homo habilis.

Balzeau a Charlie nevyloučili ani další variantu: hobiti by mohli být zatím neznámý druh lidské bytosti.

Jinak, ještě před Francouzi hájili hobity před nařknutím ze znetvoření vědci z lékařské fakulty Washingtonské univerzity. Ti vytvořili počítačový model hlavy o velikosti grapefruitu a na základě otisků na lebečních kostech určili charakteristiky mozku. Dle jejich mínění probíhal vývoj naprosto normálně.

Profesorka antropologie Dean Falková z Floridské státní univerzity porovnala stejnou lebku s lebkami devíti lidí trpících mikrocefalií a nenašla žádnou shodu. Z toho vyvodila závěr, že hobití žena rozhodně neměla poškozený mozek a nebyla nemocná.

Hobití žena ukázala svou tvářHobití žena ukázala svou tvář

Není to tak dávno, kdy se zakrslí lidé z ostrova Flores zobrazovali pouze přibližně, protože jsme neměli přesnější portrét, nyní ho již máme. Pomocí metody ruského profesora Gerasimova doktorka Susan Hayesová, z Wollongongské univerzity (University of Woollongong), rekonstruovala vzhled hobití ženy. A její tvář doktorka představila na archeologické konferenci (Australian Archaeological Conference).

Paní Hayesová poznamenala, že třicetiletá představitelka slabého pohlaví hobitů se krásou, alespoň v našem pojetí, nevyznačovala. Měla vysedlé lícní kosti a velké, nahoru posazené, uši. Opici ale podobná nebyla.

MIMOCHODEM

Nejsou to chodidla, ale jakési lyže

Mimochodem - nejsou to chodidla, ale jakési lyžePaleoantropolog William Jungers z newyorské univerzity (Stony Brook University in New York) předložil další argumenty ve prospěch verze, že hobiti jsou samostatným druhem. Vědec se zabýval chodidly těchto tvorů a přiznal, že zatím nic podobného neviděl.

Homo floresiensis mají neuvěřitelně velká chodidla, jsou větší než polovina bérce, zhruba 25 centimetrů. Pro někoho, kdo má výšku do jednoho metru, je to příliš. Jistě, nejedná se o lyže, ale je to podobně úctyhodné jako u Froda z Pána prstenů a dalších hobitů, známých z filmů, jejichž tvůrci je obdařili velkými a chlupatými chodidly.

Jungers předpokládá, že půlčíci byli nuceni zvedat vysoko nohy, aby jimi nešoupali po zemi.

Kromě toho, měli výrazně ploché nohy a krátký palec. To byly vlastnosti, které jim, podle mínění vědců, umožňovaly pohybovat se rychle a tiše.

A V TÉ DOBĚ

Hobiti, nejste vy vlastně malí yettiové?

Analýza ostatků, objevených v jeskyních ostrova Flores, dokázala, že hobiti, žijící na ostrově před 12 – 18 tisíci lety, používali kamenné nástroje a znali oheň. Ale v té době obývali ostrov také „normální“ lidé. Takže dva různé druhy existovaly současně?

Zřejmě to tak i bylo. A není samo sebou, že domorodí ostrované mají legendy o jakýchsi chlupatých trpaslících, žijících v jeskyních. Dodnes je nazývají Ebu Gogo a tvrdí, že chlupatá stvoření odešla do džungle. Ale nezmizeli, existují dokumenty, ze kterých vyplývá, že Ebu Gogo se setkali s holandskými obchodníky v XVI. století.

Francouzský biolog Bernard Heuvelmans vydal v roce 1959 knihu, kde vyprávěl o druhu trpaslíků, kteří obývali problematicky dostupné ostrovy Indonésie, říká Andrej Perepelicin, vedoucí Hobiti, nejste vy vlastně malí yettiové?průzkumné skupiny „Labyrint“. Heuvelmansovi byl tehdy vystaven posměchu a nyní se objevily důkazy, že měl pravdu.

Někteří z kryptozoologů nevylučují, že by Ebo Gogo mohli být zvláštním druhem yetti, huňatým a divokým. Oproti mohutnému Sněžnému muži, Bigfootovi a jiným reliktním hominidům, jsou ale hobiti maličcí.

Lovci sněžného muže jsou přesvědčeni, že druh se mohl zmenšit a připomínají v té souvislosti existenci zakrslého slona, jehož ostatky byly také nalezeny na ostrově Flores – velikostí se rovnal rozměrům vypaseného býčka.

Je zajímavé, že poté, co si vědci u hobitů povšimli velkých chodidel a připustili, jako další po kryptozoolozích, že Homo floresiensis se opravdu mohli zmenšit, začalo se novému druhu říkat také bigfoot – analogie s názvem sněžného muže v USA. Dokonce i vědecký magazín New Scientist použil slovo bigfoot ve svém článku o hobitech.

ورته مقالې